Britský punkový nářez, obchod s uměním za druhé světové i 70 let Ivana Hlase

ČT art v týdnu od 6. května

Film Jubilee
Punková revoluce v podání britského režiséra Dereka Jarmana, foto: archiv ČT

Pondělí 6. května, 22:05

PKF – Prague Philharmonia a Oksana Lyniv na Pražském jaru 2023

Záznam koncertu uznávané ukrajinské dirigentky Oksany Lyniv s PKF – Prague Philharmonia na Pražském jaru 2023. Lyniv je první ženou, která kdy dirigovala na Bayreuthském festivalu. Před šesti lety založila Ukrajinský orchestr mladých, se kterým v roce 2022 vystoupila na prestižním festivalu ve švýcarském Lucernu. Na pozvání Pražského jara řídila orchestr PKF – Prague Philharmonia, aby ve spolupráci se sopranistkou Juliou Tkačenko a vítězi Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, fagotistkou Minju Kim a klarinetistou Lilianem Lefebvrem, uvedla „Pražskou“ symfonii Wolfganga Amadea Mozarta, Duet-concertino Richarda Strausse a novou skladbu V plamenech od svého krajana Eduarda Resatsche na texty ukrajinské básnířky Liny Kostenko.

Oksana Lynivová Oksana Lyniv diriguje koncert PKF – Prague Philharmonia v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, 28. května 2023, foto: ČTK / Ondřej Deml

Pondělí 6. května, 23:25

Jubilee

Kultovní snímek provokatéra britské kinematografie Dereka Jarmana z roku 1977 je pokusem zachytit ducha a étos punkové revoluce. Jarman v něm nechává putovat anglickou královnu Alžbětu I. v čase a přenáší ji do post-thatcherovské Británie, zmítané pouliční anarchií. Dílo se soustředí na groteskní výjevy ze života punkerské party, kterou ovládá Alžbětino alter ego, sadistka Bod. Jarman sází na estetiku šoku, ošklivosti a sarkastického šklebu a ve svých výpadech nešetří žádný z pilířů britské společnosti včetně samotného punku.

Ve filmu plném syrové hudby vystupuje řada známých postav tehdejší punkové scény: Jordan, Toyah Wilcox, Adam Ant, Wayne County, Siouxsie Sioux nebo členky kapely The Slits. Sluší se dodat, že ne všichni punkeři byli s Jarmanovým filmem spokojeni. K těm, kdo se proti němu hlasitě ohradili, patřila například módní návrhářka Vivienne Westwood.

Režisér Derek Jarman (1942–1994) vstoupil do dějin ostrovní kinematografie snímkem Sebastian, který vůbec poprvé v britském filmu zobrazoval gay sexualitu. Netradiční adaptací Shakespearovy Bouře si znepřátelil tradicionalistické kritiky a pozici respektovaného režiséra potvrdil snímkem Caravaggio.

Z filmu Jubilee Z filmu Jubilee, foto: archiv ČT

Úterý 7. května, 22:10

Rivalové v umění (1/5): Michelangelo versus Leonardo

Pětidílný německý dokumentární cyklus Rivalové v umění začíná malířským soubojem zkušeného Leonarda Da Vinciho a ambiciózního Michelangela Buonarrotiho o zakázku florentské radnice. V tomto „duelu“ vyvstávají  rozdíly i společné rysy obou géniů renesance. Zatímco Michelangelo byl velký introvert a pracoval sám, Leonardo byl komunikativní a byl neustále obklopen pomocníky. Oba však toužili po uznání…

Vizuál k dokumentu Rivalové v umění Vizuál k dokumentu Rivalové v umění, zdroj: archiv ČT

Středa 8. května, 20:15

Ivan Hlas – Pramínek času

U příležitosti sedmdesátých narozenin, které Ivan Hlas slaví tento týden (10. května), natočila dokumentaristka Alena Činčerová portrétní dokument, v němž se muzikant ohlíží za svojí kariérou i svým životem. Ivan Hlas je mužem mnoha profesí. Celkem jich údajně bylo 23. Stal se kulisákem, technikem scénické stavby v Národním divadle, čalouníkem, prodavačem zeleniny, dělníkem v papírnách, pošťákem i topičem. Z kádrových důvodů totiž nemohl studovat – otec i matka byli komunisté, kteří odsoudili vstup sovětských okupačních vojsk v roce 1968. Ivan Hlas se tedy vyučil knihkupcem. A léta opravdu knížky a hudebniny prodával. Jako hudebník se proslavil především písněmi k filmu Šakalí léta, za něž v roce 1993 obdržel Českého lva za nejlepší hudbu. V dokumentu účinkuje kromě rodiny i řada přátel-hudebníků.

Ivan Hlas Ivan Hlas na předpremiéře dokumentu Ivan Hlas: Pramínek času, 29. dubna 2024, foto: ČTK / Jaroslav Svoboda

Středa 8. května, 22:40

Obchod s uměním za 2. světové války

Koprodukční dokument ELDA a ARTE France z roku 2021 se věnuje trhu s uměním ve Francii za druhé světové války. Popisuje záchranu i znovuobjevení významných světových uměleckých děl ztracených či ohrožených v důsledku dopadu války na francouzský trh s uměním.

Hitler a tzv. Entartete Kunst Hitler a tzv. Entartete Kunst; foto z dokumentu, zdroj: archiv ČT

Čtvrtek 9. května, 21:45

Robert De Niro: Mlčení jako zbraň

Francouzský dokumentární cyklus Příběhy světových legend tentokrát přibližuje osobnost amerického herce Roberta De Nira, o němž je známo, že si své soukromí střeží a za život dal velmi málo rozhovorů. Tvrdil totiž, že za něj mluví jeho práce. Ta je opravdu nezapomenutelná, ať už jde o ztvárnění Vita Corleoneho v Kmotrovi II či La Motty v Zuřícím býkovi, za něž získal Oscara, nebo o role v Taxikáři, Neúplatných či Casinu. Dokument se pokusí nahlédnout i do hercova soukromí.

Robert de Niro v Taxikáři Robert de Niro v Taxikáři, foto: archiv ČT

Pátek 10. května, 21:35

Bulat Okudžava – Věčná píseň

Ruský „básník s kytarou“ Bulat Okudžava (1924–1997) by se letos v květnu dožil sta let. Jeho stále aktuální tvorbu připomíná dokument Jiřího Vondráka z roku 2004, jehož jádrem jsou zejména okolnosti slavného Okudžavova brněnského koncertu v říjnu roku 1995, z něhož se zachoval unikátní záznam. Tvůrci dokumentu porovnávají Okudžavův originál s verzemi českých písničkářů, kteří jím byli hojně ovlivněni. Jeho písně zařadili do svého repertoáru například Jaromír Nohavica a Hana Hegerová, kteří v dokumentu mimo jiné vystupují. 

Bulat Okudžava Bulat Okudžava při vystoupení v pražském Divadle Komedie v říjnu 1995, foto: ČTK / Pavel Hroch

Sobota 11. května, 22:35

Takové krásné šaty

Svérázná pocta kultuře nakupování z dílny anglického provokatéra Petera Stricklanda vypráví strašidelný duchařský příběh. Ten se odehrává na pozadí rušného zimního výprodeje v obchodním domě, jenž sleduje cestu prokletých šatů, které se zničujícími následky přecházejí z člověka na člověka. Horor plný černého humoru zapadá do originální autorské tvorby Petera Stricklanda, která se vymyká běžným měřítkům a je určena spíše cinefilům a festivalovému publiku. Inspiraci hledal Strickland tentokrát ve filmech italského subžánru giallo a ve vlastních dětských vzpomínkách na návštěvy opulentního obchodního domu Jacksons v rodném Readingu. Vizuálně vytříbený film si získal uznání kritiky a byl vyznamenán řadou filmových cen.

Z filmu Takové krásné šaty Z filmu Takové krásné šaty, foto: archiv

Související